Vliv ortéz na změny neuromuskulární kontroly a aerobních nákladů při jednohodinovém běhu

Abstrakt

Účel:Cílem studie bylo zjistit vliv ortéz na chodidlo na neuromuskulární kontrolu a aerobní náklady při běhu.

Metody:Dvanáct rekreačních sportovců běželo 1 hodinu na běžeckém pásu konstantní rychlostí (tj. o 10 % vyšší, než je jejich první ventilační práh) s ortézami na nohu a bez nich, a to ve vyváženém pořadí. Během běhu byla v 8minutových intervalech, počínaje 2 minutami, zaznamenávána povrchová EMG aktivita pěti svalů dolních končetin spolu se spotřebou kyslíku a HR. Před a po běhu byla provedena série neuromuskulárních testů zahrnující volní a elektricky vyvolané kontrakce plantárních flexorů kotníku.

Výsledky:Střední kvadratická amplituda peroneus longus se s časem snižovala nezávisle na stavu (-18,9 %, P < 0,01). Při běhu s ortézami se objevila nižší střední kvadratická amplituda signálu pro vastus medialis (-13,3 %, P < 0,02) a gastrocnemius medialis (-10,7 %, P < 0,05) v kombinaci s prodlouženým trváním výbuchu peroneus longus (+14,7 %, P < 0,05). U spotřeby kyslíku se neprojevil žádný hlavní vliv podmínky (P > 0,05), zatímco při běhu s ortézami na nohou se významně snížil HR (-3 %, P < 0,02). Maximální silová kapacita (-9 %, P < 0,01), normalizovaná EMG aktivita (-17 %, P < 0,001) a vrcholový krouticí moment (-14 %, P < 0,01) klesly od doby před cvičením do doby po cvičení, a to nezávisle na stavu. Po běhu s ortézou na chodidle byl zaznamenán menší pokles rychlosti rozvoje kroutícího momentu způsobený únavou během prvních 200 ms (-6 % vs -33 %, P < 0,01).

Závěry:Nošení ortéz na nohou mění neuromuskulární kontrolu během submaximálního běhu na běžeckém pásu v délce 1 hodiny a částečně chrání před výsledným snížením rychlého vývoje síly plantárních flexorů způsobeným únavou. Tyto změny však mohou být příliš malé na to, aby změnily aerobní náklady běhu.