Abstrakt
Účel:Cílem studie bylo zjistit vliv ortéz na chodidlo na neuromuskulární kontrolu a aerobní náklady při běhu.
Metody:Dvanáct rekreačních sportovců běželo 1 hodinu na běžeckém pásu konstantní rychlostí (tj. o 10 % vyšší, než je jejich první ventilační práh) s ortézami na nohu a bez nich, a to ve vyváženém pořadí. Během běhu byla v 8minutových intervalech, počínaje 2 minutami, zaznamenávána povrchová EMG aktivita pěti svalů dolních končetin spolu se spotřebou kyslíku a HR. Před a po běhu byla provedena série neuromuskulárních testů zahrnující volní a elektricky vyvolané kontrakce plantárních flexorů kotníku.
Výsledky:Střední kvadratická amplituda peroneus longus se s časem snižovala nezávisle na stavu (-18,9 %, P < 0,01). Při běhu s ortézami se objevila nižší střední kvadratická amplituda signálu pro vastus medialis (-13,3 %, P < 0,02) a gastrocnemius medialis (-10,7 %, P < 0,05) v kombinaci s prodlouženým trváním výbuchu peroneus longus (+14,7 %, P < 0,05). U spotřeby kyslíku se neprojevil žádný hlavní vliv podmínky (P > 0,05), zatímco při běhu s ortézami na nohou se významně snížil HR (-3 %, P < 0,02). Maximální silová kapacita (-9 %, P < 0,01), normalizovaná EMG aktivita (-17 %, P < 0,001) a vrcholový krouticí moment (-14 %, P < 0,01) klesly od doby před cvičením do doby po cvičení, a to nezávisle na stavu. Po běhu s ortézou na chodidle byl zaznamenán menší pokles rychlosti rozvoje kroutícího momentu způsobený únavou během prvních 200 ms (-6 % vs -33 %, P < 0,01).
Závěry:Nošení ortéz na nohou mění neuromuskulární kontrolu během submaximálního běhu na běžeckém pásu v délce 1 hodiny a částečně chrání před výsledným snížením rychlého vývoje síly plantárních flexorů způsobeným únavou. Tyto změny však mohou být příliš malé na to, aby změnily aerobní náklady běhu.
Chcete si stáhnout celý článek?
Vyplňte tento rychlý formulář a stáhněte si celý článek.